|
|
Výstražná signalizace barevných forem slunéčka východního (\kur{Harmonia axyridis})
BOROVIČKA, Martin
Efektivita aposematických obran (zbarvení a chemická obrana) používaná třemi vzácnými formami slunéčka východního Harmonia axyridis byly testovány pomocí chycených volně žijících sýkor koňader (Parus major). Předpokládal jsem, že vizuálně se orientující predátor bude o tyto vzácné barevné formy projevovat větší zájem, protože je nezná a musí se naučit je generalizovat podle naučené averze k jiným slunéčkům.
|
|
|
Testování schopnosti "object permanence" u sýkor a vliv neofobie a individuálních exploračních strategií na úspěšnost sýkor v kognitivních úlohách
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Kognitivní schopnost object permanence (OP) je fenomén, který živočichům umožňuje vnímat existenci dočasně skrytých objektů, a to na základě mentální reprezentace těchto objektů v mysli, tedy i v situacích, kdy je nelze vnímat bezprostředně pomocí smyslů. U lidí se tato schopnost vyvíjí v šesti kvalitativních stádiích v průběhu rané ontogeneze, během nichž dochází ke změnám ve způsobu vnímání časoprostorových vztahů mezi hmotnými objekty. Současný výzkum na poli kognitivní etologie prokázal, že nejen lidé, ale také primáti, šelmy a několik druhů ptáků také dosahují různých stádií této schopnosti v závislosti na různých faktorech, např. komplexitě jejich sociálního uspořádání či na způsobech získávání potravy. Schopnost OP byla předmětem zájmu několika studií u ptáků, kteří ukládají potravu (food-storing), nicméně dosud byli testováni pouze ptáci v rámci čeledi krkavcovitých (Corvidae), kteří všichni do jisté míry potravu ukládají. V této práci je analyzován možný vztah mezi food-storingem a schopností object permanence u druhů sýkora uhelníček (Periparus ater, N=23) a sýkora koňadra (Parus major, N=24), z nichž první jmenovaný druh je food-storující a druhý nikoliv. Cílem bylo zjistit, jakého stupně schopnosti OP dosahují a zda existuje rozdíl mezi těmito druhy v závislosti na jejich potravní...
|
|
|
Neofobie, neofilie a potravní konzervatismus u ptáků
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Neofobie a neofilie jsou dva významné procesy projevující se v reakcích ptáků na nové podněty. Tyto reakce jsou často velmi variabilní v závislosti na konkrétním typu nového podnětu. Rozdílná míra neofobie či neofilie umožňují ptákům vypořádat se s potenciálními riziky či výhodami, které plynou ze setkání s novým podnětem. Ptáci se mohou v reakcích na nové podněty lišit jak na mezidruhové tak na vnitrodruhové úrovni. Mezi druhy může variabilita v míře neofobie/neofilie souviset s jejich potravní strategií nebo celkovým způsobem života. U jednotlivých ptáků neofobie/neofilie souvisí např. s pohlavím, věkem, personalitou. Na počáteční potravní neofobii může navazovat dlouhodobější odmítání nové potravy - potravní konzervatismus, opět mezidruhově i vnitrodruhově velmi variabilní proces. Klíčová slova: neofobie, neofilie, potravní konzervatismus, nový podnět, nový předmět, nová potrava
|
|
|
Potravní neofobie a potravní preference u hlodavců (Rodentia), vliv sociálního učení.
Rudolfová, Veronika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Neofobie (strach z neznámého) je první ochranou hlodavců před pozřením nebezpečné potravy. Po překonání prvotního strachu začne jedinec novou potravu samplovat (brát si malé kousky). Na základě zkušeností s jednotlivými typy potravy si zvíře vytváří averze pro nebezpečnou potravu a potravní preference pro potravu bezpečnou a nutričně výhodnou. Tyto mechanismy potravního chování se může jedinec naučit individuálně, ale potravní chování jedinců ovlivňují také další jedinci, obzvláště u sociálně žijících druhů. To, jestli se jedinec bude učit podle svých zkušeností, nebo podle jiných jedinců, záleží na situaci a prostředí, ve kterém se zvíře nachází. Klíčová slova: potravní neofobie, potravní preference, sociální učení, individuální učení, Rodentia, Rattus
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Opakovatelnost a personalita v testech exploračního chování
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita, tedy individuální rozdíly mezi zvířaty, stabilní v čase i mezi kontexty, je vysoce populárním tématem. V poslední době se do popředí zájmu dostává v souvislosti s personalitou i tzv. opakovatelnost, která měří právě stabilitu těchto rozdílů v čase. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit personalitu krys v běžně používaných testech chování v novém prostředí (open field test, hole board test) a srovnat, jak chování v těchto testech vzájemně koreluje a jak se mění v čase. Každý test byl zopakován osmkrát, s různými intervaly (24 hodin, 6 dní, 4 týdny). Z výsledků lze odvodit, že nejvíce variability chování v těchto testech vysvětlují tři hlavní osy. První z nich souvisí s lokomotorickou aktivitou. Prvky chování, sytící tuto osu, jsou nejlépe opakovatelné. Druhá osa je sycená převážně časem, který zvířata stráví v centrální části arény, a třetí osa představuje zájem o díry v hole board testu. Tyto dvě osy jsou opakovatelné hůře. U všech prvků chování, spojených s těmito osami, se ale objevil průkazný efekt identity zvířete, který představuje personalitu. Klíčová slova: opakovatelnost, personalita, explorace, neofobie, open field test, hole board test
|
|
|
Potravní neofobie a potravní preference u hlodavců (Rodentia), vliv sociálního učení.
Rudolfová, Veronika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Neofobie (strach z neznámého) je první ochranou hlodavců před pozřením nebezpečné potravy. Po překonání prvotního strachu začne jedinec novou potravu samplovat (brát si malé kousky). Na základě zkušeností s jednotlivými typy potravy si zvíře vytváří averze pro nebezpečnou potravu a potravní preference pro potravu bezpečnou a nutričně výhodnou. Tyto mechanismy potravního chování se může jedinec naučit individuálně, ale potravní chování jedinců ovlivňují také další jedinci, obzvláště u sociálně žijících druhů. To, jestli se jedinec bude učit podle svých zkušeností, nebo podle jiných jedinců, záleží na situaci a prostředí, ve kterém se zvíře nachází. Klíčová slova: potravní neofobie, potravní preference, sociální učení, individuální učení, Rodentia, Rattus
|
|
|
Stálost objektu jako metoda pro výzkum vyšších kognitivních funkcí primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stálost objektu je kognitivní schopnost, která umožňuje uvědomovat si existenci objektu, který není bezprostředně přístupný našim smyslům. Tato schopnost je nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí složitějších kognitivních operací. Stálost objektu se kvalitativně mění v průběhu vývoje dítěte a ani u různých druhů zvířat není vyvinuta na stejné úrovni. Cílem práce je prokázat úroveň této schopnosti u naivních jedinců druhu makak rhesus (Macaca mulatta), neboť o míře rozvoje schopnosti stálosti objektu u makaků se dosud diskutuje. Výsledky ukazují, že naivní jedinci druhu makak rhesus nemají schopnost stálosti objektu rozvinutou na nejvyšší úrovni (a nevyužívají tzv. reprezentační strategii pro řešení úloh), další výsledky našeho týmu naznačují, že zkušenější jedinci však nejvyššího stádia jsou schopni za určitých okolností dosáhnout. Ukazujeme, že metodiku použitou pro testování stálosti objektu, je možné v modifikované formě použít i pro testování jiných kognitivních schopností. V této práci představujeme testování preference makaků vůči neznámým nepotravním stimulům. Různé druhy zvířat se vůči novým objektům mohou projevovat velmi variabilně. Jejich reakce se velmi často liší v závislosti na tom, zda se jedná o potravní či nepotravní stimul, významné rozdíly jsou způsobeny ekologií a etologií...
|
host ::
RSS.